Geologické průzkumy půdy jsou dnes realizovány na denní bázi jako jedna z nejdůležitějších aktivit pro stavební práce. Ještě dříve, než začnou jakékoliv stavební práce na větších projektech, je totiž nutné podívat se do hloubky země a zjistit si, co nás zde může čekat.

Nejednou se tak dokázali stavitelé při budování základů či odhadování váhy budovy vyhnout nepříjemným následkům. Jaké měřící a pracovní technologie se ale v takových případech používají?

Základem je opravdu kvalitní vrt

Pochopitelně nemůže celý proces geologického průzkumu fungovat tak, že se vykope gigantická jáma a do ní se spustí sám geolog. K jednoduchému vzorkování a testování půdy využijeme klasické Zcela vrtné soupravy. Profesionální vrtné soupravy však dokáží pomocí vibračního vrtání zajistit podlouhlý kužel celého podloží. Tento kužel se vyjme na povrch a analyzuje. A to nejen pohledem zkušeného geologa, také se posílá do laboratoří a dalších speciálních provozů. Jednoduše takto můžeme zjistit složení půdy a podloží konkrétního pozemku do poměrně velké hloubky.

Samotný náklon půdy je extrémně důležitý

Pro některé stavební práce může být extrémně důležitou hodnotou náklon pozemku. Důvod je vesměs velice jednoduchý. Budování rozsáhlých základů bývá extrémně nákladné právě v případech, kdy se pozemek svažuje v přílišném úhlu. K tomu se zde připojují další problémy s izolací a podobně. O dlouhodobý monitoring sesuvů půdy se postará drobný přístroj tzv. inklinometr.

Vlhkost půdy je důležitý faktor

Pro změření vlhkosti půdy se používá takzvaný lyzimetr. Jednoduše se dá říct, že se jedná o speciální mechanismus, který sleduje zavodnění konkrétního místa v půdě. S pomocí lyzimetru se může zkoumat celá řada věcí, jako je třeba vsakování vody do půdy oproti úhrnu srážek nebo samotná nasycenost. V rámci stavebních příprav se ale používá lyzimetr hlavně jako aktivní prevence proti vzlínání spodních vod do budoucí stavby. Opět tak může zabránit dost velkému množství opravdu nepříjemných situací.